Večer před posledními dny v Xi'an jsme si já a bratr dali chutně vypadající cheescake v hostelu a šli spát. Bratr plánoval cestu na posvátnou horu Huashan a já se rozhodl jet s Míšou na městské hradby a Chrám osmi nesmrtelných. Ráno bylo vše jinak.

Předpokládám, že v cheescaku byl nějaký jed nebo co, protože druhý den jsem strávil celý na záchodě, bylo mi blbě, točila se mi hlava a musel jsem do sebe ládovat černé uhlí. Bratr měl křeče v žaludku, takže jediný, kdo něco viděl, byla Míša. Měl jsem vztek, celý den v čudu a Míša pak ukazovala, o co jsem přišel. Bratr na svatou horu též nevyjel. 

Druhý den nevolnost povolila, černé uhlí zabralo, tak jsme se vydali na antické tržiště, kde jsme chtěli něco nakoupit, ale bylo tam tolik krámů, že jsme ani nevěděli co. Stavili jsme se ještě u malé pagody a nakonec šli na jídlo. Normální restauraci jsme hledali asi dvě hodiny, což už mě taky rozčilovalo, protože jsem byl vyčerpaný a chtěl jsem si nakonec dát něco pořádného. Narazili jsme na nějakou podobnou hotelu, kde neuměli anglicky a záchody byly turecké. Jídlo však jako vždy vynikající. Míša s Jakubem si dali pořádně pálivou Poemu (polévka s kousky jehněčího a skopového s nadrobeným chlebem) a já obyčejné krevetové rizoto, jelikož střeva ještě stále trpěla. Pak už jsme vzali zavazadla, odchytl nás taxík při hledání busu na letiště a vzal nás tam. Jeho jízda byla skutečně otřesná, ještě že jsem neseděl vpředu, protože chodci, kolaři, autobusy či jízdní pruhy, to mu nic neříkalo.

Cesta domů byla ze začátku rychlá, noc na letišti jsme zvládli dobře, dokonce jsme i něco naspali a 10 hodin se Swiss air uteče jak voda. Pustil jsem si 3 filmy, zahrál zase pár her a poslechl muziku. Letušky se o nás opět staraly jak o krále. Druhá půlka už byla pomalá až zdlouhavá, protože jsme čekali 6 hodin v Curychu na let do Prahy. Dali jsme si Burger Kinga, což nám přivodilo jen žaludeční problémy a smutek, že už nebudeme jíst čínské jídlo. (to, co v ČR nabízí Číňané je typicky česky upraveno a má to k čínskému bistru daleko). 

Do Prahy jsme doletěli vyčerpáni, ale plni zážitků. Čína je úžasná země a rozhodně se tam musím vrátit, ještě jsem tam hodně neviděl.