Odstávka začíná

března 30, 2015

"Za záchod jsem utratil 21 bahtů"

"Tak mnoho?"

"Ano, byl jsem 7krát."

Takhle by se dal shrnout můj problém,  který mě trápí už 2 dny a přišel v naprosto nemožnou dobu - v den, kdy jsme se pešky přesouvali do Thajska na 10denní retreat meditation, který začíná 1.4, ale musíme tam být už 30.3. na předregistraci. Vzdálenost od meditace z thajských hranic je asi 840 km, máme tak necelé 3 dny. A do toho už ráno začal 10kový průjem. Skvělé načasování,  stačí střevám poděkovat. Rozhodli jsme se stopovat, proto se naše pětice rozdělila. Já zůstal se Zebrou a Nella, Verča a Dave spolu. Inu, stopování skončilo u nás dvou velmi brzo. Jeden vůz (taxík) nás vzal do 6 km vzdáleného Mae Sot a odtud jsme stopovali dál. Mně bylo čím dál více zle. 3 auta nám zastavila a poradila nám,  že si máme vzít autobus. Jedno auto nás na autobusové nádraží vzalo. Nakonec jsme se na to vykašlali a popojeli busem do města Tak, kde jsme chtěli zkoušet štěstí.
Bohužel mezitím se můj stav zhoršil natolik, že jsem musel neustále navštěvovat toaletu za 3 bahty a 10 byla neustále. Rozhodli jsme se tedy jet do Bangkoku nočním busem. Na autobusáku jsme pak museli strávit asi 7 hodin. Snažil jsem se do sebe ládovat prášky i tekutiny, bohužel jsem vše 2 hodiny před odjezdem vyzvracel. Udělalo se mi líp a naštěstí cesta do Bangkoku byla příjemná, bus poloprázdný, tedy spousta místa a ukolebávání busu mi dělalo dobře na žaludek.

Do Bangkoku jsme dojeli v 5 ráno a začal hrozný chcanec. Náš plán strávit celý den v parku a odpočívat dostal trhliny. Spali jsme tak asi 6 hodin na schodech. Já byl unavený a bylo mi líto Zebry, která musela můj stav snášet.  Byl jsme ale rád,  že je tam se mnou. Starala se o mě v rámci možností a nechala mě odpočívat. Pršet nakonec přestalo,  a tak jsme se vypravili do nedalekého Chatuchak parku, kde už jsme byli při první návštěvě.  Tam jsem ulehl pod strom a celou dobu spal. Zebra koupila mezitím stan, najedla se a zevlovala pak též.

Klášter je u města Chaia, které je vzdaleno 430 km od Bangkoku. Rozhodli jsme se vzít vlak. Stopování je marné. A proč? Thajci stop neznají,  nechápou to, proto nás pořád vezli na bus. Jsme zvědavi, jak dopadla Nella a spol. Na nádraží jsme je neviděli,  evidentně se jim stopa chytnout podařilo.  Měli holt mega mega štěstí.  Aktualita: Z Bangkoku trojice jela drahým dopravním prostředkem,  možná do Bangkoku dostopovali? Nevíme,  ale jestli ano, tak 430 km, velmi dobré na Thajsko. Zatím jsme se s nimi nesetkali a Nella jen psala, že jim chybí peníze na meditaci a prosila nás o zálohu.

Nastává tedy vice jak 14 denní odstávka blogu, a to z toho důvodu,  že budu bez mobilu na 10denní meditaci a pak nevím,  kdy zase budu online.

Jak jsme strávili poslední den v Barmě si můžete přečíst zde, já nebyl schopen napsat více než výše. http://pruhata-nz.blogspot.cz/2015/03/plac-pro-barmu.html?m=1

You Might Also Like

1 komentářů

Like us on Facebook

Flickr Images

Kontaktní formulář

Subscribe