Spanilá jízda na skútru

června 22, 2015

Motorku jsme si chtěli půjčit už dávno, na Palawanu to nemělo smysl, na Cebu jsme byli líní něco hledat, v Carmen se nenacházela žádná půjčovna, až v Tagbilaranu jsme našli půjčovnu Richard Motor Rental, kde jsme si půjčili skútr Honda za 400 pesos/den. Oficiálně potřebovali 2 doklady totožnosti a řidičský průkaz, ovšem na Filipínách mi jej půjčili i na pas a Zebřin řidičák. Motorku jsme si vzali na 2 dny, první den jsme se rozhodli prozkoumat ostrov Panglao, který je jen přes most od Tagbilaranu.

Jízda na skútru byla skutečně zážitek. Nejdřív jsem se bál provozu, ale Filipínci jezdí docela pomalu a aut zde mnoho není, takže při opatrnosti se člověk nemusí bát. Dobré je však znát alespoň základy "barmanského" přecházení silnice, lépe odhadnete rychlost jedoucích prostředků. Helmy to jistí. :)  První zastávkou na Panglau byla jeskyně Hinagdanan. Jednalo se o podzemní malou jeskyni s jezírkem, kde se dalo koupat. Koupání jsme vzdali, protože chtěli 100 pesos. Průvodce nám dělal sympatický klučina, který nám poradil, jak udělat lepší fotky na mobilu. Také nám řekl, že jeskyně byla objevena v 16. století a až do 19.století se do ní jen slaňovalo. Dnes už jsou zde vystaveny schůdky. Na konci prohlídky jsme zdrhli, ale nakonec jsem pustil chlupa a dal mu 50 pesos za jeho ochotu. Asi se ze mne stává dobrodinec. Posléze jsme se vydali na Alona beach, profláklá pláž na Panglau. Taky to tak vypadalo, všude se nacházely mega resorty s bazénem a samozřejmě soukromou pláží, takže najít nějakou, kam bychom se usadili, byla docela dřina. Nakonec jsme našli jednu mezi skalami, kde jsme vykydli na chvíli. Já si zapomněl vzít plavky, takže jsem chytal na kameni bronz.

Po pár minutách se na pláž dostavila 8členná rodina a pozvala nás na oběd. Respektive nám přinesly jídlo ze svých zásob - chutné nudle se slaninou,sladké brambory, toasty, kuře a banány. Na pití litr koly. Byli jsme naprosto odvařeni, protože takovou pohostinnost jsme na Filipínách nečekali. Pokecali jsme se strýcem od rodiny. Ptal se nás na náboženství, počasí, jazyky i platy v ČR. Mezitím si jeho 5 synovců a 2 neteře užívali pobyt v moři a na pláži. Rozloučili jsme se a pokračovali na skútru na vyhlášenou včelí farmu.

Farma se opět stala turistickou atrakcí, nacházel se tam obchod, prohlídka a dokonce resort s bazénem. V obchodě však prodávali skvělé medové pochutiny a jak jinak než s ochutnávkou. Co myslíte? Vyzkoušeli jsme od nápojů přes med po medové sušenky vše a nacpali si břicha. Ovšem Zebra si nakoupila, tak to zase tak blbě nevypadalo. Nakonec jsme za 30 pesos zhlédli prohlídku pro první třídu o včelách. Aspoň jsem si poprvé v životě podržel rámeček se včelami.

Poslední štace se stala vesnice Baclayan, která už byla na Boholu blízko Tagbilaranu. V Baclayanu postavili slavnou katedrálu, ta však spadla po zemětřesení. Nic extra na ní nebylo, jen muzeum, ale návštěvu jsme odmítli. Místo toho jsme sedli na večeři do BBQ restaurace, kde Zebru ošidili při placení o 10 pesos, než si toho všimla, žádala peníze po mně. Možná si říkáte, že 10 pesos je prd, ale jsou to 2 kousky pečiva či malý džus. Skoro celá snídaně.

Z Baclayan už se skútrem přejelo do Tagbilaranu,kde jsem si užil dopravní zácpy a zaparkoval před pizzerkou za 25 pesos neomezeně. Ovšem příště musíme najít jiné parkovací místo. Říkám, snídaně.

You Might Also Like

0 komentářů

Like us on Facebook

Flickr Images

Kontaktní formulář

Subscribe