sobota 23. července 2016

Navrat do 90.let

Prvni dny jsme stravili ve Vilniusu a jeho okoli. Dorazili jsme do Vilniusu letadlem spolecnosti Airbaltic a nasledne se ubytovali v byte, co jsme nasli na Airbnb. Letiste ve Vilniusu vypada jako vlakove nadrazi, takze si jej muzete velmi lehce splest. Z letiste jsme museli vzit autobus k nasemu ubytku. Do reci se s nami dal nejaky opily pobuda, z nehoz tahlo jak ze zkvaseneho sudu. Nasedl s nami do busu a Kavovi vykladal o sklenenem kamenu u katedraly (viz dole). Zbytek premyslel, co zkvaseneho musel pit, tipli jsme jablka.

Pote, co jsme vystoupili z busu, ktery by neprosel technickou v Česku, ocitli jsme se na sidlisti z dob 90.let a jali se hledat nas panelak. Ty vypadaly hodne osuntele, nevzhledne a tesne pred rozpadem, lidi chodili ve starych sustakach a riflich, ze jsem si fakt pripadal, jak kdybych se vratil o 20 let zpet. Nas panelak jsme nasli a uz se nas ujala nase ruska hostitelka. Byt byl skutecne luxusni, Natallia nam dokonce predvedla i smart TV a elektricky krb. Jako pozornost na nas v lednicce cekaly 4 lahvace!

Problemem Litvy je, ze restaurace se nachazeji kolem centra a ne na periferiich. Museli jsme tak slapat 20 minut do centra, ale s lahvacem v ruce cesta ubihala dobre. Nasli jsme pivnici, ktera propagovala ceska piva, temi jsme vsak pohrdli a dali si mistni pivo Švyturys a mistni speciality cepeliny, ktere se koupaly v oleji, kopru a tucne smetane. Tyto ingredience jsme pak nachazeli v kazdem jidle. Spolecne s brambory a chlebem jsou to jejich hlavni jidla. Kdo tedy nesnasi kopr, nejezdete do pobaltskych statu.

Druhy den jsme rano navstivili Trakai. Jeli jsme vlakem, jelikoz auto jsme pujcovali az treti den. Z nadrazi byl slavny hrad Trakai ze 14.stoleti umisten uprostred jezera vzdalen asi 2 km, Litevnici jej vsak sli asi hodinu a pul. Zapricinil to fakt, ze jsme si vypujcili slapadlo a jeli na projizdku. Bohuzel jsem potreboval na zachod a spatril jsem vhodny ostrov, kde bych svou potrebu mohl vykonat. Ten si vsak branila agresivni labut, ktera kdyz nas zmercila, rychle plavala k nam. My odpluli a labut se zastavila a plavala pryc. Toto krouzeni, kdy se labut nebezpecne priblizovala jsme delali asi 20 minut, az to nakonec labut prestalo bavit a odplula pryc, ostrov neostrov. Ja se pak vitezoslavne mohl vymocit.

Hrad Trakai je skutecne pozoruhodny a malebny. Bohuzel z vezeni udelali vystavu skla a vejiru, coz zkazilo atmosferu doby. Prosli jsme si vsak hrad krizem a krazem a na namesti vyzkouseli zachovaly pranyr. Nasledne jsme opet vyzkouseli mistni kuchyn - tentokrat syte ruzova studena polevka s koprem, bramborem a kefirem. Hodne syta, ale vytecna. Z Trakai jsme se rozhodli jet polorozpadlym autobusem bez klimatizace, dali jsme pred nim prednost pred klimatizovanym minibusem. Ridic byl svine, vetrak pustil az tesne pred Vilniusem, takze jsme se velmi rychle koupali v koprovem potu.

Den jeste neskoncil, cekala nas prohlidla samotneho Vilniusu. Z nadrazi jsme vzali minibus 88, ktery je jak Cerna sanitka, jezdi skrz Vilnius, ale nikdy nevite, kde se objevi. Najit jeji zastavku je tez tezke. 88 nas vzala ke katedrale, kde jsme nasli skleneny kamen, na kterem, kdyz se otocite 3krat dokola a neco si prejete, pak se vam splni prani. Tak aby bylo hodne piva! :) Nejak jsme se rozdovadeli a pote, co jsme slyseli bubny, zacali jsme tancovat samanske tance primo na namesti u katedraly, tancem jsme presli i prechod a mam podezreni, ze si nas natacela sokovana slecna. Mozna skoncime na Youtube jako "stupid vilnius dance". Vilnius je jinak mesto hezke, male, prijemne a plne mladych lidi! Duchodce skoro nepotkate, coz je oproti Cesku rozdil. Ovsem v peripetiich je celkem mrtvo, pritom tam lidi ziji. Zajimavosti jsou take drevene roubenky, ktere mezi panelovymi a cihlovymi domy vypadaji docela bizarne.

Posledni zazitek tohoto dne bylo najit 88, ktera dle mapy jela k nasemu ghettu. Ovsem baba, co nas brala nam oznamila, ze jede "last round" a tim to haslo. S otravenym ksichtem nam ani nebyla schopna rici, jestli jede tam, kam potrebujem. Vydali jsme se proto smerem na katedralu a z jizdniho radu a oznameni vyvodili, ze 88 jede uplne jinam. Nastvane jsme vystoupili a z mapy na zastavce nasli trolejbus 17. Ten, z dob komunismu, ktery byl urcite prodan vyrazeny z Ceska, nas konecne vzal tam, kam jsme potrebovali. Chteli jsme si koupit jeste na benzine pivo, ale bylo uz po 22.hodine a neslo to. Pani jsme dokonce vydesili, ze chceme pivo. Ano a tim se dostavam k dalsimu probemu - vetsina hospod zavira v 10 vecer a je zde zakaz prodeje alkoholu po 22.hodine. Pro Cecha odvykleho hospodami docela hardcore.

Žádné komentáře:

Okomentovat